Po vzoru velikánů evropských fotbalových mužstev jsme si udělali malý výlet s prohlídkou hřiště soupeře již v sobotu. Bohužel v našich podmínkách nehraje fotbal rozhodující úlohu při sestavování rodinných plánů a tak jsme se dostali do problémů se sestavou pro nedělní utkání. Nakonec vše dobře dopadlo, ztráty nebyly největší a Radek bude jistě sanovat klukům jejich psychickou újmu v podobě nějaké sladké dobroty v následujících dnech.

Po přestávce jsme začali využívat více křídelních prostorů, dobře kombinovat a vytvářet si velice slibné šance. Bohužel ani jednu jsme nedotáhli do konce a  při Vosově tutovce snad měli už  všichni ruce nad hlavou. V zápětí opět přišlo fotbalové nedáš-dostaneš a soupeř šel do vedení 3:1. Dolů šli „mladší žáci“, kteří hráli po stranách , naše hra pak ztratila na pestrosti a navíc naši kluci ztratili touhu zvátit vývoj utkání. Výjimkou byl jen Adam Šíma, který byl však ve svém úsilí osamocen.

Kladem utkání bylo, že nastoupili kluci ročníku 1999 a 2000, kteří se vůbec neztratili, ba dokonce patřili k tomu lepšímu v našem mužstvu za což si zasluhují velikánskou pochvalu.